Bílá Třemešná
Dominantou obce je kostel sv. Jakuba Většího. Původní gotický kostel je písemnými prameny doložen již k roku 1370. V období třicetileté války v Bílé Třemešné pravděpodobně zanikla fara a zdejší chrám byl poté přibližně jeden a půl století filiálním k děkanskému kostelu ve Dvoře Králové nad Labem. Roku 1771 se stal kostel v Třemešné opět farním. Počátkem osmdesátých let 17. století došlo k barokní přestavbě původní gotické budovy. Nynější barokní kostel je jednolodní stavba s půlkruhovým presbytářem, sakristií na severní straně a s věží v západním průčelí. Mezi nejhodnotnější součásti kostelního mobiliáře patří kazatelna z konce 17. století a křtitelnice z první poloviny 18. století. Tři historické kostelní zvony (dva z 16. a jeden z 19. století) byly bohužel rekvírovány za první světové války.
Významnou uměleckohistorickou památkou je pískovcová náhrobní deska Budivoje Třemešského z Železna, někdejšího držitele tvrze v Bíle Třemešné, jenž později získal také tvrz v Borkách. Dle významného českého historika Augusta Sedláčka zemřel Budivoj Třemešský z Železna roku 1578. Renesanční náhrobek je dnes sekundárně zasazen do exteriéru kostelní lodi. S největší pravděpodobností se jedná o víko (krycí desku) tumby, tedy vysokého náhrobku truhlovité formy. Na desce je reliéfně provedená postava zemřelého v plátové zbroji, doprovázená rodovým erbem.
Další zajímavou kamenosochařskou památkou je pískovcová deska z devadesátých let 17. století, zazděná na kostelní věži. Na desce je zobrazen znak hraběcího rodu Schaffgotschů, jemuž Bílá Třemešná náležela od pobělohorské doby až do roku 1825.
Další zajímavou kamennou a zároveň i heraldickou památkou je torzo pískovcového náhrobku z první poloviny 19. století, nesoucí znamení mlynářského a sekernického cechu. Zmiňovaný artefakt se nalézá v těsné blízkosti kostela, v prostoru bývalého hřbitova.
Do dnešní doby se bohužel nedochovalo nic z někdejšího renesančního zámku, jenž byl zbořen v polovině 19. století. Na zdejším zámku, který koncem 16. století nahradil starší tvrz, nalezl v pobělohorském období na určitou dobu útočiště i Jan Amos Komenský. Do dnešní doby se však zachoval model zámku, jenž je ke zhlédnutí v Pamětní síni J. A. Komenského.
The dominant feature of the village is the Church of St. James the Greater. The original Gothic church was documented in writing in 1370. During the Thirty Years‘ War the vicarage in Bílá Třemešná probably disappeared and the local church became filial to the dean’s church in Dvůr Králové nad Labem for approximately one and a half century. In 1771, the church in Třemešná became again a parish one. In the early 1680s the original Gothic building underwent a Baroque reconstruction. The present Baroque church is a single-nave structure with a semicircular presbytery, a sacristy on the north side and a tower on the western face wall. The most valuable part of the church furniture is the pulpit from the end of the 17th century and the baptismal font from the first half of the 18th century. Three historic church bells (two from the 16th and one from the 19th century) unfortunately were requisitioned during the World War I.
An important artistic and historical monument is the sandstone tombstone of Budivoj Třemešský of Železno, the holder of the fort in Bílá Třemešná who also acquired the fort in Borky later. According to the famous Czech historian August Sedláček, Budivoj Třemešský of Železno died in 1578. Today the Renaissance tombstone is secondarily embedded into the exterior of the church nave. Most likely, this is the cover (cover plate) of the tomb of a chest shape. On the plate there is a relief figure of the deceased in plate armor, accompanied with ancestral coat of arms.
Another interesting stone sculpture monument is the sandstone plate from the 1690s, walled up in the church tower. On the plate there is the coat of arms of the Count of the Schaffgotsch family, to whom Bílá Třemešná belonged from the period after the Battle of White Mountain (1620) until 1825. Another interesting stone and heraldic monument is a torso of the sandstone tombstone from the first half of the 19th century, bearing the sign of the miller and hatchet guild. This artifact is located near the church, in the area of the former cemetery.
To these days, unfortunately, nothing has been preserved from the former Renaissance chateau which was demolished in the middle of the 19th century. At the local chateau, which replaced the older fortress at the end of the 16th century, John Amos Comenius found refuge in the period after the Battle of White Mountain for some time. However, model of the castle has been preserved which can be seen in the Memorial Hall of J. A. Comenius.
Die Dominante der Gemeinde bildet die Kirche des hl. Jakob des Größeren. Die ursprüngliche gotische Kirche wird in Urkunden bereits zum Jahre 1370 belegt. Während des Dreißigjährigen Krieges ist im Ort wahrscheinlich die Pfarrei eingegangen und die hiesige Kirche war danach ungefähr anderthalbes Jahrhundert eine Filialkirche zu der Dekanalkirche in Dvůr Králové nad Labem (Königinhof). Im Jahre 1771 ist die Kirche in Třemešná wieder zur Pfarrkirche erhoben worden. Am Anfang der Achtzigerjahre des 17. Jahrhunderts wurde das ursprüngliche gotische Bauwerk im Barockstil umgebaut. Die jetzige Barockkirche ist ein einschiffiges Bauwerk mit halbrundem Presbyterium, Sakristei auf der Nordseite und mit einem Turm auf der westlichen Stirnseite. Zu den wertvollsten Bestandteilen des Kircheninventars gehören die Kanzel aus dem Ende des 17. Jahrhunderts und das Taufbecken aus der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts. Drei historische Kirchenglocken (zwei aus dem 16. und eine aus dem 19. Jahrhundert) wurden leider im Ersten Weltkrieg requiriert.
Ein bedeutendes kunsthistorisches Denkmal ist der sandsteinerne Grabstein von Budivoj Třemešský von Železno (Eisersdorf), des einstigen Besitzers der Feste in Bílá Třemešná, der später auch die Feste in Borka (Burg) erwarb. Nach dem bedeutenden tschechischen Historiker August Sedláček starb Budivoj Třemešský von Železno im Jahre 1578. Das Renaissancegrabmal ist heutzutage sekundär in die Kirchenaußenwand eingesetzt. Mit höchster Wahrscheinlichkeit handelt es sich um den Deckel (Deckplatte) der Tumba, eines hohen Grabmals in Form einer Truhe. Auf der Platte wird die Gestalt des Verstorbenen in Plattenrüstung mit dem Familienwappen dargestellt.
Ein weiteres interessantes Denkmal der Steinmetzenkunst ist eine sandsteinerne Grabplatte aus den Neunzigerjahren des 17. Jahrhunderts, die am Kirchenturm eingemauert ist. Auf der Platte ist das Wappen der Grafenfamilie Schaffgotsch abgebildet, dem der Ort von der Zeit nach dem Weißen Berge bis 1825 gehörte. Darüber hinaus das steinerne und zugleich auch heraldische Denkmal ist der Torso des sandsteinernen Grabsteins aus der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts, der ein Zeichen des Müller- und Mühlenbauerhandwerks trägt. Das erwähnte Artefakt befindet sich in unmittelbarer Nähe der Kirche auf der Stelle des ehemaligen Friedhofs.
Bis in die heutige Zeit hat sich leider nichts von dem ehemaligen Renaissanceschloss erhalten, das in der Mitte des 19. Jahrhunderts abgerissen wurde. Im hiesigen Schloss, dass Ende des 16. Jahrhunderts die ältere Feste ersetzte, fand in der Zeit nach dem Weißen Berge sein Domizil für eine gewisse Zeit auch Jan Ámos Komenský (Johann Amos Comenius). Bis in die heutige Zeit hat sich jedoch ein Modell von dem Schloss erhalten, das im Gedenkraum an J. A. Comenius zu besichtigen ist.