Cerekvice nad Bystřicí

Nejvýznamnějším památkovým objektem v obci je zdejší zámek, resp. zámecký areál s kaplí Zvěstování Panny Marie. Na místě dnešního zámku původně stála tvrz, patrně již od 14. století. V období renesance byla přestavěna na zámek. K další, raně barokní přestavbě došlo roku 1682. Konečně v druhé polovině 18. století došlo k zásadní přestavbě objektu, jež mu dala stávající podobu. Roku 1936 zámek vyhořel. Poté jej získala do svého vlastnictví obec, jež nechala provést na zámku stavební úpravy podle návrhu stavitele Františka Krušiny. Zámek je trojkřídlý patrový objekt s dvoupatrovým středním traktem. Na východní straně k němu přiléhá rozsáhlý park, v němž se dochovala architektonicky zajímavá stavbička nad zámeckou studnou, mající podobu glorietu neseného čtyřmi toskánskými sloupy.

Z uměleckohistorického hlediska je nejcennější součástí zámeckého areálu kaple Zvěstování Panny Marie, jež bývá vzhledem k své velikosti častěji označována za kostel. Nachází se v nejvyšší části návsi (náměstí) a uzavírá jihozápadní kout zámeckého areálu. Jedná se o barokní centrální stavbu oválného půdorysu s věží na západní straně. V interiéru kaple se nacházejí dva klasicistní náhrobky ze sliveneckého mramoru, jež náleží někdejším majitelům panství z rodu Brownů z Montany.

Bohužel jen ruiny se dochovaly z raně barokní poutní kaple sv. Vavřince na blízkém vršku Lysice. Další architektonickou památkou je novorománská kaple z roku 1852, situovaná na hřbitově severovýchodně od obce.

Pěkným dokladem barokní kamenosochařské produkce je socha sv. Jana z Boha. Ta je dnes umístěna, stejně jako kříž a socha sv. Jana Nepomuckého, před zámeckou kaplí, původně se však nalézala na mostě přes potok. Zajímavým barokním dílem místní provenience je rovněž socha sv. Josefa z roku 1715. Skulptura se nachází na vysokém pilíři při rozcestí mezi Cerekvicemi a Třebověticemi.

Pozoruhodným dokladem práce dávných kameníků je soubor čtyř monolitických kamenných křížů, většinou označovaných jako smírčí, v místní části Třebovětice.