Dobrá Voda u Hořic

Nejstaršími kamennými památkami na území obce byla panská sídla. V Horní Dobré Vodě stávala tvrz, jež je písemně zmiňována prvně k roku 1415. Z této stavby se dnes již nic nedochovalo. V Dolní Dobré Vodě se panské sídlo nacházelo v areálu dnešního čp. 15. Z této původně pozdně gotické tvrze se dochoval renesanční portál, druhotně použitý pro stavbu stodoly.

Rovněž sochařských děl se na území obce nacházelo více, než je dnes k vidění. Z konce 19. století máme zprávy o barokních pískovcových plastikách sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého, které však později padly za oběť vandalství a dalším nepříznivým okolnostem. Dalším pískovcovým objektem na území obce, jenž se do dnešní doby nedochoval, byl památník významného prvorepublikového politika a předsedy agrární strany Antonína Švehly z roku 1933.

Z dochovaných památek můžeme v Dobré Vodě zhlédnout například pozdně barokní sochu sv. Václava z roku 1780, jež se nalézá u rozcestí k Dobrovodskému rybníku. Z rustikálního vyznění plastiky lze usuzovat, že se jedná o dílo místní provenience. Další drobná sakrální památka se nachází ve středu Horní Dobré Vody. Jedná se o kamenný kříž, pořízený roku 1859 zdejším obyvatelem Tobiášem Kořínkem. Na podstavci kříže je reliéfně provedeno vyobrazení sv. Rodiny. Obdobnou kamenosochařskou prací, jež připomíná o málo starší díla hořického rodáka Josefa Rychtery, je reliéfně ztvárněná Nejsv. Trojice, pořízená roku 1858 opět nákladem Tobiáše Kořínka a dalších dobrodinců z Horní Dobré Vody. Tato památka se nachází v zahradě bývalého Rychterova mlýna nedaleko místního kulturního domu.

Z dochovaných sochařských děl stojí za pozornost i pomník padlým v první světové válce, zhotovený roku 1924, jenž se nalézá na prostranství před kulturním domem. Podle návrhu dobrovodského rodáka Rudolfa Zábrodského jej realizoval kamenosochař Stanislav Polák.