Hassan Kamel

Hassan Kamel (1967)

Egypt

2007 Trůn

Narodil se v egyptské Káhiře, kde dosud žije a pracuje. Titul magistra i doktora získal na univerzitě v Helwanu na fakultě vzdělávání výtvarných pedagogů. Od roku 2004 zde Hassan vyučuje, a to jak praktická sochařská cvičení, tak odvozené teoretické předměty. Ve svých vědeckých studiích se zabýval například zhodnocením plastických a výrazových možností drapérie v sochařských strukturách nebo uměleckým přínosem starověkých egyptských plastik v kontextu regionálního a světového sochařství. Tematika staroegyptské sochy představuje pro Hassana jednu z největších inspirací i v rovině umělecky tvůrčí, třebaže se typické symboly starověkého světa v jeho volné tvorbě přímo neobjevují. Filozofie Hassanova sochařského díla vychází z využití potenciálu egyptské umělecké tradice v soudobém abstraktním umění. Určující linií jeho prací jsou architektonicky strukturované objekty pevných forem, jejichž kompozice zdánlivě složené z jednoduchých geometrických částí jsou de facto celistvými bloky kamene nečekaně anormálních parametrů. V oblasti monumentálního sochařství nese Hassanův autorský rukopis například bronzový pomník na náměstí Galaa v Káhiře (2003) spolu s architektonickou úpravou přiléhajícího kruhového prostoru nebo populárněji koncipovaná „Brána dějin“ (2000) v Alexandrii. Hassan spolupracuje také s filmovými studii v Gíze a Káhiře, pro jejichž potřeby navrhl a mnohdy i realizoval celou řadu soch. Hassan Kamel se zúčastnil několika ročníků mezinárodního sochařského sympozia v egyptském Aswanu, kde měl možnost pracovat s narůžovělou egyptskou žulou, dále pak sympozia v Libanonu (Tripolis, 2006) a patřil také k účastníkům mramorářského sympozia v italské Vicenze (2007). Svá díla pravidelně představuje na národní výstavě moderního egyptského umění a zatím poslední průřez jeho tvorbou byl letos k vidění v galerii Americké univerzity v Káhiře.

Socha pro Hořice je rovněž Hassanovou výpovědí o moderním zpracování tradičního staroegyptského motivu: tři na sebe postavené texturované bloky tvoří pyramidální formaci pomyslného trůnu vládce, k němuž se po stranách jako čestná stráž přimykají dvě přírodní stély.