Ivan Jilemnický
Ivan Jilemnický (1944-2012)
Česká republika
1995 Jen vzlétnout (GPS: 50.36376N 15.64412E)
Narozen v Hořicích v rodině pedagoga a regionálního historika Aloise Jilemnického. Ivanova sestra je sochařka Ellen Jilemnická, jejíž Dort ve větru je rovněž součástí sochařského parku U Sv. Gotharda. V letech 1959-1963 studoval na sochařské škole v Hořicích, poté nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, ale studium nedokončil. Pracoval jako sochař specializovaný na pískovec, řezal také sochy motorovou pilou ve dřevě. V šedesátých letech působil jako pedagog na základní umělecké škole, ale po roce 1969 mu byla z politických důvodů znemožněna výstavní a pedagogická činnost. Od roku 1993 byl výtvarným redaktorem časopisu Kámen. Byl členem sochařské skupiny Boháňka a Spolku sochařů Čech a Moravy, spoluzakladatelem galerie Genesis na pražských Vinohradech. V rámci Křížové cesty 21. století u Kuksu je instalována jeho socha Světlo v temnotách (2009).
Jeho nejčastějším tématem byly přírodní motivy a biblická témata.
Výběr ze samostatných výstav: zámecká zahrada Okresní galerie v Jičíně (1979), zahrada Šolcova statku v Sobotce (1980), zahrada zámku v Roztokách u Prahy (Středočeské muzeum, 1986), Městské muzeum Hořice (1984), Galerie K, Praha (1989), Galerie Paseka, Praha (1992), Galerie Náchod (1993), Vojanovy sady, Praha (1994), Muzeum Hořice (1994-1995), Botanická zahrada UK, Praha (2004), Galerie plastik Hořice (2009).
Účast na sochařských symposiích: Studentské sympozium Hořice (1966), Sympozium Boháňka u Hořic (1967), Sympozium Boháňka u Hořic (1968), Sochařské sympozium Leoše Janáčka, Hukvaldy (1973), Mezinárodní sympozium Interlegnum, Deštné v Orlických horách (1992), Mezinárodní sochařské sympozium Džbán, Hředle u Rakovníka (1998), Mezinárodní sochařské sympozium, Klášter Hradiště nad Jizerou (2002), Cesta mramoru – sochařské sympozium Dobřichovice (2011).
Pro hořickou sochu vybral Ivan Jilemnický doslova nesochařské téma horkovzdušného balonu, který zachytil těsně před vzlétnutím. Socha je umístěna stranou centra sochařského parku pod jižní stěnou hřbitova a komorní prostředí dotváří výjimečnou povahu sochy.