Jiří Bradáček

Jiří Bradáček (1922-1984)

ČSSR

1967    Plodnost (GPS: 50.36684N 15.64183E)

Studoval na keramické škole v Praze, pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze  v ateliéru Karla Dvořáka (1939-44) a posléze na Akademii výtvarných umění u Karla Pokorného (1945-46). V posledním roce studia vytvořil svou první realizaci pro veřejný prostor Pomník padlým zaměstnancům továrny Osram v Praze. Bradáček se na počátku své kariéry přestěhoval do severních Čech. Začal pracovat v duchcovské porcelánce Royal Dux, pro kterou navrhoval drobné plastiky. V roce 1958 zaznamenal Bradáček velký úspěch, když byly jeho porcelánové plastiky Žirafa a Televizní štáb vybrány do expozice keramiky a porcelánu na bruselské Expo 58. V počátcích své tvorby byl Bradáček ovlivněn kubismem, sociálním civilismem Otty Gutfreunda a plastikami Emila Filly. Z tohoto období vynikají plastiky Lampářka (1957) nebo reliéf pro budovu Báňských projektů v Teplicích (1956). Od 60. let začal používat kámen jako materiál pro své sochy např. Děvče s copem (1962). Za vrchol jeho tvorby v kameni je považována právě Plodnost (1967), kterou vytvořil na sympoziu v Hořicích jako poctu baroku a pískovci. Od roku 1967 působil jako docent na Akademii výtvarných umění, kde vedl ateliér užitého sochařství. Mezi jeho žáky patřili mimo jiné např. Ladislav Janouch, Čestmír Suška, Magdalena Jetelová, Martin Zet nebo Michal Gabriel. Vytvořil řadu volných i dekorativních plastik pro severočeská města např. Děčín, Most, Teplice, Ústí nad Labem. Zemřel 18. července 1984 v Praze.