Jock Hildebrand

Jock Hildebrand (1952)

Kanada

2007 Neprimitivní

Jock Hildebrand žije v údolí Okanagan v kanadské Britské Kolumbii. Studia absolvoval na Fakultě výtvarného umění Univerzity Okanagan (Kelowna), dále pak na Institutu umění a designu ve Vancouveru (Emily Carr Institute of Art ad Design) a i nadále se vzdělává prostřednictvím přednášek ministerstva kultury a Federace kanadských umělců. Pro své práce nachází Jock inspiraci v etnickém umění, které jej fascinuje v rovině vizuální i spirituální. A také ve světě zvířat, jenž mu často slouží jako záminka pro volnou hru s tvarem. Jock se mimo jiné účastnil dvou mramorářských sympozií ve Vietnamu (2003 a 2005), v rámci sympozia na Kostarice (2006) pak přímo na pobřeží Pacifiku tesal sochu na téma „Okouzlení oceánem“. V letech 2000-2002 se jako prezident a hlavní organizátor zasloužil o uspořádání mezinárodního sochařského sympozia v oblasti Okanagan, jehož celkový rozpočet dosáhl bezmála 2 milionů dolarů a zúčastnilo se ho téměř sto umělců z celého světa. Z pozice ředitele a dlouholetého aktivního člena oblastní umělecké rady se Jock dále významně angažuje v rámci prezentace sochařství regionu a odvozených publicistických aktivit. Jako vedoucí delegát se v roce 2003 zúčastnil mezinárodní sochařské konference v Číně. Jock je šéfredaktorem neziskového regionálního časopisu zaměřeného na sochařství, který vychází pod názvem SculpturesPacific. Vedle kamene a dřeva pracuje Jock také s bronzem, přičemž sochy menších rozměrů odlévá přímo ve vlastní slévárně. K jeho monumentálním bronzovým realizacím patří socha pro univerzitní město Kelowna – „Tančící chodci“ (2002). Ti jsou Jockovým příspěvkem k soudobému trendu „kolemjdoucí sochy“. V roce 2003 obdržel Jock od kanadské vlády ocenění udělované osobnostem kanadské kultury (Canadian Cultural Personality) a v roce 2007 se jeho jméno objevilo mezi kandidáty na vyznamenání Řádem Britské Kolumbie.

Volnou předlohou pro Jockovu sochu se stala řehtačka z jeleního kopyta, kterou severoameričtí indiáni používali jako nástroj komunikace se spirituálním světem a prostředek k naklonění příznivých sil. Socha se skládá celkem ze čtyř částí a její základní formu určuje kompozice dvou vzájemně komunikujících konvexních linií.