Konecchlumí

Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Petra a Pavla, situovaný na mírném návrší nad obcí. Původní gotický kostel je v písemných pramenech doložen již roku 1355. Stávající barokní chrám byl vystavěn na náklady hraběte Františka Norberta z Trauttmansdorffu v letech 1728-1729 podle plánů stavitele Donáta Theodora Morazziho. Jedná se o jednolodní podélnou orientovanou stavbu s půlkruhově zakončeným presbytářem, k němuž na jižní straně přiléhá sakristie. Věž v západním průčelí, resp. její báň získala nynější podobu až v roce 1869. Kostelní mobiliář pochází převážně z období pozdního baroka a klasicismu. Obraz na hlavním oltáři z roku 1876 je pozdním dílem známého malíře Josefa Vojtěcha Hellicha. V roce 2002 byly v kostele instalovány deskové obrazy Křížové cesty od Vladimíra Komárka.
Nedaleko kostela sv. Petra a Pavla se nalézá monumentální mohyla Viléma Konecchlumského z Konecchlumí. Tento příslušník rytířského stavu a držitel zdejší tvrze se aktivně podílel na stavovském povstání proti Habsburkům. Za to jej stihl trest nejvyšší – byl jedním z 27 „českých pánů“, kteří byli 21. června roku 1621 popraveni katem Mydlářem na Staroměstském náměstí. Pomník s ležícím lvem, připomínající slavného rodáka, byl zbudován v letech 1902-1907. Sochařské a kamenické práce na monumentu realizoval Jaroslav Jedlička z nedalekých Vojic podle návrhu Václava Antoše.
Pozoruhodnou kamennou památkou je rovněž zdejší sýpka. Původně se však jednalo o tvrz z období vrcholné gotiky, jež v dobách, kdy sloužila jako panské sídlo, byla obehnána vodním příkopem. Na sýpku byl objekt přestavěn v 18. století. Dodnes můžeme na této památkově chráněné budově vidět fragmenty středověkých omítek a v přístavku na jihozápadní straně objektu se dochoval hrotitý okosený portál.