Podhorní Újezd a Vojice

V Podhorním Újezdu i sousedních Vojicích se pískovec lámal patrně již od středověku, po dlouhou dobu však jen pro místní potřebu. Výrazný rozvoj těžby zdejšího pískovce nastal až v 19. století. Když roku 1824 získal panství Radim se statkem Sobčice a Vojice kníže Ferdinand z Trautmansdorfu, stal se i majitelem největšího, tzv. Panského lomu, který následně pronajímal. Zvýšený zájem o místní pískovec přineslo dokončení železniční trati z Chlumce nad Cidlinou do Ostroměře roku 1870. Železnice umožnila dopravní spojení s Prahou a dalšími městy, a tak v sedmdesátých letech 19. století začal být zdejší kámen dovážen na stavbu Národního divadla, dostavbu katedrály sv. Víta i pro další významné realizace na území tehdejší monarchie.
Na území obce můžeme zhlédnout několik drobných sakrálních památek z období pozdního baroka, jež dokládají uměleckou zručnost místních kameníků. Nejstarší z nich je sousoší sv. Jana Nepomuckého s almužníkem, jež se nalézá před vojickým hřbitovem. Chronogram v nápisu na podstavci udává jako rok vzniku tohoto ikonograficky zajímavého díla 1747. Ve východní části Podhorního Újezdu, při odbočce k lomu, se nachází pískovcový kříž z roku 1766, signovaný kameníkem Václavem Strnadem. Stejné provenience bude nejspíše i socha sv. Anny z roku 1769, situovaná v severní části obce. Na rokově dekorativně pojatém podstavci této statue je reliéfní vyobrazení sv. Rodiny. Dalším dokladem místní sochařské produkce v období pozdního baroka je socha sv. Václava z roku 1762, nesoucí na podstavci reliéf znázorňující zavraždění českého knížete a pozdějšího světce ve Staré Boleslavi.
Z novějších kamenosochařských děl je třeba zmínit pomník mistra Jana Husa, situovaný v severní části Vojic, pořízený roku 1897 na náklady obyvatel obce. V centru Podhorního Újezdu se nachází pomník padlým v první světové válce z roku 1922, zhotovený podle návrhu sochaře Ladislava Jana Kofránka, zdejšího rodáka. Z kamenných památek stojí za pozornost i pískovcový rozcestník u křižovatky na úpatí Vojic.