Sestilio Buratinni

Sestilio Buratinni (1947)

Itálie

2009 Hlas větru

Narozen v italském Magione, ve středověkém městě ležícím téměř na březích Trasimenského jezera. Na Akademii výtvarných umění v Perugii, jež byla založena v roce 1573 (tj. druhé nejstarší vysoké umělecké škole v Itálii ihned po florentské instituci), vyučuje techniku zpracování mramorů a dalších tvrdých hornin. Je členem Mezinárodní asociace pro akce monumentálního sochařství (AIESM), která sdružuje 24 států za účelem podpory současného sochařství a zejména vzniku děl určených pro veřejné prostory.

V letech 2006 a 2007 se zúčastnil bratislavské přehlídky současného italského umění, jež kladla důraz na souhru tvarů a barev (Contemporanea arte italiana tra forme e colore). V roce 2008 se pak mimo jiné podílel na skupinové výstavě ve Florencii (Goccia dopo Goccia/Kapka po kapce) a připravil autorskou přehlídku Nauka o tvarech plných a prázdných (Morfologie del pieno e del vuoto), která byla uvedena v Corcianu (Umbrie) a na níž představil velmi aktuální výběr děl. Sestilia fascinují způsoby tvarování hmoty působením dostředivých a odstředivých sil. Přírodní procesy – živelné působení větru, vody, vzduchu a zejména optické jevy související s rotačními pohyby – jej inspirují při vytváření soch prstencovitých tvarů. Z pohybových dějů vychází i při dynamizování pravidelných tvarů a hladkých povrchů objektů. Rovněž ve starších pracích, které měly často podobu totemických monolitů, je přítomný velmi silný dynamický prvek, zde orientovaný směrem vzhůru.

Sestillio pracuje převážně s tvrdými, tedy klasickými italskými materiály jako jsou nejrůznější druhy mramorů a travertiny. V jeho tvorbě objevíme rovněž sochy, v nichž je kámen kombinován s kovem. Svými díly je Sestilio zastoupen ve veřejných a soukromých sbírkách v Itálii i v zahraničí. Vystavoval na rozmanitých místech po celém Apeninském poloostrově (mj. Perugia, Assisi, Spoleto, Bologna, Janov) i ve světových destinacích (New York, Atlanta, Zaragoza, Marseille). Jeho práce najdete v exteriérech četných italských měst (Magione, Perugia, Carrara, Riccione, Mugnano, Terrasini) a rovněž v sochařských parcích, které vznikly jako výsledky mezinárodních sympozií (Balatonfuredi/Maďarsko, Brusque/Brazílie aj.).

Sestilio Buratinni o své soše:

Roztočený kruhový tvar mé sochy upomíná na větrný klavír, jehož středem proniká z kamene duše sochy. Nespoutaná síla větru, unášející nejen věci hmotné, ale také svědomí člověka, zde navíc působí jako posel lásky a míru.