Zdena Fibichová

Zdena Fibichová (1933-1991)

ČSSR

1966    Stéla (GPS: 50.36674N 15.64357E)

1968    Mašle (50.36615N 15.64364E)

Absolventka ateliéru Josefa Wagnera (1901-1957) na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1952-57). Spolu s manželem Vladimírem Preclíkem a spolužáky z VŠUP Olbramem Zoubkem a Evou Kmentovou vstoupila v roce 1959 do umělecké skupiny Trasa 54. Její první realizace ve veřejném prostoru ještě ovlivněná Wagnerovým lyrickým figuralismem vznikla pro brněnský hotel Continental. V roce 1965 se spolu s Vladimírem Preclíkem zúčastnila šestiměsíčního stipendijního pobytu v jihofrancouzském Vence, kde se seznámila se sochařskou prací v hlíně a začala pracovat na cyklu Stély. O rok později jako host prvního ročníku Mezinárodního sochařského sympozia v Hořicích vytvořila pískovcovou sochu – Stélu. V linii hledání jednoduchosti a pravdivosti v primárních přírodních formách nacházela Zdena Fibichová společná východiska se Zdeňkem Šimkem i Ladislavem Zívrem. Hořická socha je v kontextu tvorby Zdeny Fibichové pevně ukotvena v sérii objektů  (Stél) z poloviny 60. let, přesto je jedinečná. Sochařka tvarově navázala na keramické plastiky (Hlavice), na nichž pracovala bezprostředně po návratu z Vence. Okouzlena prací s hlínou se plně oddala svému zaujetí pro přírodní děje, jejichž rozkrývání a zhmotňování se pro sochařku stalo na dlouho plodným tématem. První Stély měly podobu takřka pravoúhlých desek, jejichž povrch byl rozvlněn jakýmsi rozpínáním hmoty z nitra sochy. Navenek se proces projevoval v podobě hrbolků, připomínajících růst rostlin pod pevným hladkým povrchem. Hořickou Stélu, stejně jako starší Hlavice, charakterizuje spojení dvou geometrických částí. Podstavce a desky s typickým motivem prorůstání. Z hlediska materiálu a měřítka ovšem nenachází hořická realizace v souboru sochařčiných Stél a vlastně i celého díla obdobu.

1968    Mašle

Během třetího ročníku MSS v Hořicích pracovala Zdena Fibichová na Mašli. Sochařka si vybrala opět námět, který předznamenal její příští zaujetí proprietami světa ženských ručních prací. Do pískovce ve zkratce převedla komplikovaný textilní motiv, který svou povahou představuje zřejmý materiálový protiklad kamene.